Cargill

 Měla jsem teď nějakou blogovací krizi, nelíbily se mi fotky, nevěděla jsem co psát, jestli to vůbec má ještě cenu a podobně. Přeci jen v dnešní době už je čtení a psaní článků záležitost starověku a všichni se pomalu přesouvají k pohyblivým obrázkům a mluvenýmu slovu. Mno, to nebude nikdy pro mě protože já mám osypky když slyším svůj hlas na videu a navíc jsem neskutečně vzteklá když by došlo na nějaký stříhání videa a podobně. Radši si ten čas a nervy ušetřím na pletení.

Takže jsem to rozdejchala a jsem zase tady s novým projektem. Nemůžu s tím psaním přeci seknout, když už jsem si na sebe tady takhle pěkně ušila svých devět projektů na 2023 a odhodlaně se do nich i pustila !

Svetr "Cargill" který navrhla nová tvář pletací designérské scény Rebecca Clow se stal absolutní peckou ještě než vůbec vyšel. Přestože vzor (dip-stitch) ani fingering+mohér nejsou nějaká extra novinka, kombinace obojího nějakým způsobem většinu lidí posadila na zadek. Já jsem byla jednou z nich. Neskutečně se mi líbí jak fotky, tak barvy, řešení límce, balónový rukávy, huňatost, ňuflavost, prostě úplně dokonalej zimní svetr na zachumlání se s čajem u krbu (na Netflixu). Dokonce mě tak uchvátil, že jsem si na něj hned objednala klubka a tak nějak přeskočil všechny moje plány a stal se novoročním nahozením !

Barvu jsem tentokrát ani moc neřešila, hned od začátku jsem tak nějak věděla že to asi bude něco hodně podobnýho jako na fotkách od designérky. Musela jsem prostě zachovat to kouzlo co se mi na tom nejvíc líbilo a bála jsem se, že by to mohla nějaká příliš tmavá barva pokazit. A tak jsem trošku vystoupila ze svojí komfortní zóny a rozhodla se konečně si pořídit svetr v nadčasový velbloudí barvičce.

Musím říct, že mě překvapilo jak problematický bylo sehnat tu správnou barvu. Okoukla jsem spoustu značek, moje oblíbený obchody jak v Německu, tak v Čechách a nakonec tu perfektní velbloudí měla až značka Filcolana u Vlněných Sester. Jsem ráda, že jsem tuhle značku konečně vyzkoušela a s kombinací Arwetta a Tilia jsem byla moc spokojená. Navíc cenově je to absolutní pohodička. Myslím, že se ještě s Filcolanou uvidíme !

Když mluvím o klubíčkách, musím zmínit spotřebu a jednu záhadu. Plánovaná spotřeba na velikost 3 byla 7 klubek od každýho typu příze. Když jsem si balíček v Praze vyzvedla,  jsem si téměř stoprocentně jistá že jsem měla 7 a 7 klubek... co se ale nestalo, když jsem šla v lednu nahazovat ? Z tašky se mi vykutálelo o jedno míň ! Absolutně vůbec nemám tušení, kde se mi povedlo to jedno klubíčko vytrousit, ale doufám že ho někdo našel a má radost. Samozřejmě jsem z toho měla málem skončení a nadávala jsem na svojí roztěkanost jak dlaždič, obrátila všechny svoje vlněný schovky naruby, začala okamžitě plánovat nákup chybějícího klubka a podobně. Úplně normální chování. (ne)

Naštestní jsem měla dost rozumu na to abych počkala jak to půjde a klubko kdyžtak objednala, až si budu vážně jistá, že nemám dost příze. A co myslíte? Svetr jsem nakonec pletla asi o 15cm kratší, protože se mi to víc hodilo k oblečení a z těch třinácti klubek mi ještě tři zbyli úplně netknutý. Nervák. Beru na to před spaním kapsle z levandulovýho oleje.

No a teď něco o samotným procesu výroby. Musím říct, že pokud se někdo bude chtít do tohodle svetru pustit, vážně doporučuju si na nahazování udělat klid a pohodu. Chce to docela dávku soustředění. Ke klasice tvarování sedla hned na začátku člověk spadne do pletení vzoru, který nejdřív působí jako matlanina. Sem tam to není až zase tak detailně napsaný, takže nejlepší je spoléhat na to jak vzor funguje a jak to vychází esteticky. Mě to nakonec vyšlo, ale jak říkám chtělo to zapnout mozek a vypnout všechno okolo. Tímhle vzorem jsem už pletla celý rukávy u svetru "Vuono", takže mi netrvalo dlouho a všechny kroky jsem si zapamatovala a nemusela zírat do papíru. Po oddělení rukávů, už je to brnkačka. Rukávy se netvarují, tělo taky ne a límec se plete tím způsobem, že se naberou oka, uplete se dvakrát tolik délky a pak se to přepůlí a splete na rubu. Vypadá to úžasně a je to super jednoduchý ! (teď chci tenhle límec na všem)

S pletením jsem tentokrát vůbec nikam nespěchala. Ke konci ledna mi začínalo být jasný, že už ho asi neužiju, no tak co. Schovám si ho na další zimu. Sedí krásně, nekouše, hřeje a vypadá tak jak jsem si ho vysnila. Takže já jsem spokojená ! (a první projekt z make nine si můžu odškrtnout)